Tady najdete skoro vše ze Středověku.

Slované

8. června 2009 v 19:16 | J.Flam
Slované

Původní rozšíření

Slované jsou velká skupina indoevropských národů, které v současné době žijí ve značné části východní, jihovýchodní a střední Evropy. K slovanským národům náležejí také Češi. Pojem Slované se také používá pro historickou skupinu lidí stojící na počátku slovanských jazyků.
Dělení

Obecně se Slované rozdělují na tři skupiny (větve):
Východní
Bělorusové
Rusové
Ukrajinci
Rusíni
Západní
Češi
Moravané
Slezané
Lužičtí Srbové
Hornolužičtí Srbové
Dolnolužičtí Srbové
Polabští Slované - zaniklé etnikum
Poláci
Slezané
Kašubové - ve středověku Pomořané
Pomořanští Slovinci - zaniklé etnikum
Slováci
Rusíni
Jižní
Bosňáci
Bulhaři
Pomaci
Černohorci
Chorvati
Dalmatinci
Gorani
Jugoslávci
Makedonci
Slovinci
Srbové

[editovat]
Slovanské jazyky
Podrobnější informace naleznete v článku Slovanské jazyky.

Slovanské jazyky, které patří mezi indoevropské, mají společný základ v praslovanštině. Z té se od 10. století začaly oddělovat jednotlivé nářeční skupiny, předchůdci dnešních samostatných jazyků. Studiem slovanských jazyků se zabývá slavistika.

[editovat]
Písma slovanských jazyků

Slovanské jazyky používají několik variant latinky (západoslovanské a západní jihoslovanské jazyky kromě srbštiny) a několik variant cyrilice (východoslovanské, východní jihoslovanské jazyky a srbština). Historickou výjimkou byly například staročeské glosy v židovských spisech, psané hebrejským písmem (viz lešon Kenaan).[1]



[editovat]
Historičtí Slované

[editovat]
Původ (etnogeneze)

Oblast i doba vzniku slovanského etnika byly dlouho nejasné a stále jsou předmětem mnoha sporů. O Slovanech totiž dlouho neexistovaly písemné zprávy, neboť se vyvíjeli daleko od civilizací, které by o nich písemné zmínky mohly zachovat. První nezpochybnitelné písemné zprávy o Slovanech (označovaných jako Slovieni, Sclavini, Anti, Veneti nebo Venedi) pocházejí až ze 6. století z pera byzantského historika Prokopia z Kaisareie a gótského historika Jordana. Někteří historici se však domnívají, že o Slovanech (ovšem pod jiným pojmenováním) se ve svém díle zmínili už Hérodotos z Halikarnassu v 5. století př. n. l. a Tacitus nebo Plinius Starší ve 2. století n.l.

V 19.století byla hlavním předmětem diskuse otázka, kde se Slovanstvo vyvinulo. Stalo se tak na místě, kde je zachytily první historické zprávy a kde žili ve středověku (autochtonní teorie), nebo se slovanské etnikum konstituovalo na omezeném místě, v tzv. pravlasti, odkud se později rozstěhovalo na mnohem rozsáhlejší teritorium (migrační teorie).

Dnes převažuje názor, že Slované se jako etnikum konstituovali někdy v době bronzové v oblasti smíšených lesů ohraničených na západě středními toky řek Visly nebo dokonce Odry, na východě Dněprem a jeho přítokem řekou Prypjatí a na jihu karpatským obloukem. Z této tzv. pravlasti se ve druhé etapě stěhování národů v 6.- 7.století rozšířili na obrovské plochy střední, východní a jihovýchodní Evropy, kde se promíchali s původní populací a kde potom vznikly dnešní slovanské národy.

[editovat]
Náboženství
Podrobnější informace naleznete v článku Slovanská mytologie.

Nejvyšší bohové:
Svarog, nečinný a věčný, stvořitel světa a bůh nebes
Perun, hlavní bůh, bůh hromovládce
Dažboh (nebo Dažbog), nejvyšší bůh a vládce bohů, syn a nástupce Svaroga, bůh slunce
Veles, bůh podsvětí a hospodářství, ochránce dobytka a Perunův sok
Svarožic, bůh ohně
Mokoš, bohyně země a úrody

Nejvyšší oblastní bohové:
Svantovít, bůh hospodářství, věštby a války, ohně a světla. Byl uctíván převážně v Pobaltí.
Radegast (Radhost), bůh slunce, hojnosti a noční oblohy
Prove, bůh spravedlnosti

Ostatní vyšší bohové:
Černoboh (nebo Černobog), bůh zla a neštěstí
Bělboh (nebo Bělbog ), bůh dobra, opak Černoboga
Vesna, bohyně jara a mladé nespoutané lásky
Morana (nebo Mořana), bohyně smrti a zimy
Lada, bohyně souladu a štěstí
Jarilo, bůh plodnosti a dožínek

Někteří oblastní bohové:
Trihlav, bůh vojáků a hospodářů, uctívaný Pomořany
Rujevít, bůh války, uctívan na Rujáně
Chors, bohyně noci, Měsíce a nenaplněné lásky, uctívaný Východními Slovany
Stribog, bůh větru, prostoru a vzduchu, uctívaný Východními Slovany
Živa, bohyně léta a zralé plodnosti, uctívaná Polabany

[editovat]
Svatyně, chrámy a místa kultu

Ze slovanského prostředí je známo více druhů svatyň. Mohlo se jednat o uctívané hory (např. pohanské obřady probíhaly na hoře Ślęza, na Balkáně byly hory označovány jmény bohů). Dále mohly být uctívány stromy (nejčastěji duby) či celé stromové háje (např. Konstantin Porfyrogennétos se zmiňuje o uctívání dubu na ostrově Chortici, Thietmar zase o háji Svatobor Lužických Srbů). Mimo hlavní zástavbu sídliště se mohlo nacházet otevřené obětiště, jak je známo z Kyjeva.

U východních Slovanů se k vykonávání kultu stavěla celá hradiště, tzv. sakrální hradiště a to především v době mezi 8. a 10./11. stoletím. Ta měla pravděpodobně sloužit pro obyvatelstvo v širokém okolí, resp. jako kmenová svatyně. Ve vnitřním areálu těchto hradišť se obvykle nacházelo několik kultovních míst (místo pro modlu, obětiště, tzv. dlouhé domy, které pravděpodobně sloužily pro pohřební hostiny, resp. i sněmovní jednání). Nejznámější je tzv. zbručská soustava, kam patří hradiště Bohut, ostrožní hradiště Zvenigorod, resp. hradiště Govda.

Chrámy jsou známy hlavně z oblasti polabských Slovanů, o některých máme písemné zmínky, některé byly dokonce nalezeny a archeologicky prozkoumány. Chrámy jsou vždy dřevěné a velmi kvalitně postavené a bohatě zdobené. Ležely většinou blízko sídlišť a sloužily vedle kultu i jako jakési společenské centrum, kde se konaly sněmy, trhy apod. Mezi nejznámější patří Arkona, Groß Raden, Retra, Štětín, Ralswiek, Korenice, Rostock, Wolin, Starigard, Wolgast. U chrámů sloužili kněží (na rozdíl od východních Slovanů jsou zde historicky doloženi), typickým prvkem jsou hlavy (ať již jako výzdoba nebo lebky) koní, resp. přítomnost živého koně, který sloužil k věštbám. Zároveň většina těchto chrámů pravděpodobně sloužila i jako pokladnice.

Plný seznam známých chrámů Polabských Slovanů:
Altfriesack
Arkona
Behren-Lübchin
Brandenburg
Feldberg
Fischerinsel
Groß Raden
Gützkow
Havelberg
Kessin
Korenice
Malchow
Neubrandenburg
Parchim
Plön
Ralswiek
Ratzenburg
Retra
Rostock
Štětín
Wolgast
Wolin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama